Úplné pojednání o starých rodech svobodných sedláků napříč dějinami Království českého
Jednotlivé aspekty samotné existence svobodníků, jejich vzájemného vztahu s okolím, v obecné i konkrétní rovině nabízí sekce doplňujících a rozšiřujících článků. Pokud můžete a chcete přispět, neváhejte se ozvat, rád vaše práce zveřejním.
Ve svém příspěvku do Právněhistorických studií se Eduard Krajník zabývá pojmem středověkého dědice, dědiníka a svobodníka, a na základě dostupných pramenů jejich dobovým významem a vzájemným vztahem.
Termín dědiník autor dokládá jako zjevně starší svobodníka s možností, že na přelomu středověku a novověku označoval trochu jinou… (přečíst celé)
Studie Josefa Vacka, vydaná jako součást Folia Historica Bohemica, se věnuje právnímu postavení císařských a královských svobodníků v pobělohorském období a jejich zakotvení v dobovém právním systému. Na příkladu vyšetřování konkrétní trestní kauzy je znázorněna šíře odlišností právního postavení příslušníků této skupiny, stejně… (přečíst celé)
Jak již bylo na těchto stránkách zmíněno v základních článcích o svobodnících, stávalo se nezřídka, že se silnější vrchnosti pokoušely svobodné statky, které byly nepatřičnými ostrůvky v jejich jinak homogenním panství, získávat. Volily se všechny dostupné metody od koupě přes různé formy nátlaku, včetně fyzického, po využití… (přečíst celé)
Síť hradů na Táborsku zajišťovala mocenskou i ekonomickou nadvládu světské a církevní feudality a většina byla v majetku šlechty. Panovnická moc v kraji byla velice slabá, v podstatě byla zastoupena pouze dvěma méně významnými hrady, v Mladé Vožici a v Bechyni. Prvně jmenovaný byl ještě k tomu často zastavován. Zde usedlá a početná… (přečíst celé)