Úplné pojednání o starých rodech svobodných sedláků napříč dějinami Království českého

Svobodnická genealogie

Poznámka autora projektu: Následující článek předpokládá jistou genealogickou znalost a zkušenost. Pokud ji nemáte, doporučuji vám začít článkem Úvod pro začátečníky.


Pokud u některého ze svých předků nalezneme v matrice přívlastek svobodník, případně královský svobodník nebo J.M.C. a Král. svobodník, v latinsky psaných matrikách libertinus nebo v německy psaných matrikách Freysass, pak patříme do nepočetné skupiny šťastnějších genealogů, kteří se o těchto svých předcích většinou mohou dozvědět více, než je tomu běžné u předků poddaných. Majetková i soudní agenda svobodníků se řešila zcela jinde než u poddaných, a tomu odpovídají i archivní prameny týkající se svobodníků. Všechny jsou uloženy v Národním archivu v Praze a přehled těch nejdůležitějších udává následující tabulka.

Pramen Období Umístění Fond Odkaz
Svobodnické knihy 1620–1850i) M. Horákové KSv Vademecum NA ČR
Seznamy svobodníků 1789, 1824 M. Horákové ÚDZ, kt. 72 Vademecum NA ČR
Tereziánský katastr 1713–1780 M. Horákové TK Vademecum NA ČR
Stará manipulace 1550–1700 M. Horákové SM, sign. F42 Vademecum NA ČR
Nová manipulace 1650–1700 M. Horákové NM, sign. F5 Vademecum NA ČR
Fiskální úřad do 1789 Chodovec 877 Vademecum NA ČR
Zemský soud 1793–1850 Chodovec 875 Vademecum NA ČR
Zemské desky větší 1542–1620 M. Horákovéii) DZV Vademecum NA ČR
Zemské desky menší 1542–1620 M. Horákové DZM Vademecum NA ČR
Komorní soud 1525–1620 M. Horákové KomS Vademecum NA ČR

Základním archivním pramenem pro studium historie svobodníků jsou svobodnické knihy. Jde o soubor 133 v kůži vázaných knih formátu 25×40 cm, uložených v 1. oddělení Národního archivu ve fondu s názvem Knihy svobodnické (KSv); v současné době se badatelům půjčují pouze jejich mikrofilmové kopie. Součástí fondu jsou i čtyři svazky jmenných (inv.č. 136 a 137, od r. 1837 pak 141 a 142) a pět svazků místních (inv.č. 134 a 135, od r. 1837 pak 138-140) rejstříků, které nám hlavně v počátcích usnadní hledání. Brzy však zjistíme, že rejstříky nepokrývají všechny výskyty jmen ve svobodnických knihách, a tak při hlubším zájmu prostudujeme zejména ty nejstarší knihy stránku po stránce.

Do svobodnických knih byly zapisovány majetkoprávní záležitosti svobodníků. Určitou výjimkou je kniha první, v níž hlavní část obsahu tvoří soupis svobodníků z roku 1550 obsahující odkazy na vklady, které svobodníci učinili do obnovených desk zemských po požáru v roce 1541. Volná místa byla postupně vyplněna zápisy o přijetí nových svobodníků, zápisy starších kupních smluv a zhruba od roku 1665 smlouvami průběžně uzavíranými. Záznamy o přijetí nových svobodníků z let 1682–1700 nalezneme také v KSv 2 a KSv 3. Celkem jich lze v prvních třech svobodnických knihách napočítat na 230.

I když v Čechách nebylo nikdy více než několik set svobodníků, jsou jejich celkové seznamy vzácností. Kromě již zmíněného soupisu z roku 1550 a tiskem vydaných berních rejstříků, v nichž se přirozeně vyskytují také svobodníci, známe ještě soupisy z let 1605 a 1626 ve fondu Stará manipulace a dva nekompletní soupisy z let 1789 a 1824. Ty se nacházejí ve fondu Úřad desk zemských v kartonu 72. Za pozornost zcela jistě stojí soupis z roku 1789, přestože pokrývá pouze svobodníky z Berounského, Táborského, Plzeňského a částečně Čáslavského kraje. Obsahuje totiž genealogické údaje o celých rodinách svobodníků včetně věku dětí a rodných příjmení manželek. Cenné jsou i odkazy na poslední zápis ve svobodnických knihách, i když nejsou bez chyb. V seznamu z roku 1824 jsou již údaje o rodinných příslušnících vynechány; odkazy na vklady do svobodnických knih jsou aktualizovány a zařazeny jsou i odkazy na zmíněný seznam z roku 1789.

Tereziánský katastr je všeobecně známým zdrojem informací nejen o poddaných, ale i o svobodnících. V kraji berounském, čáslavském, kouřimském a táborském mají vyhrazeny samostatné signatury pro fasse i spisy, což usnadňuje hledání. Ve fassi nalezneme nejen soupis všech držitelů svobodnických živností v každé vsi, ale i názvy a výměru polí, které k živnosti patřily, jméno předešlého držitele a v některých případech i revizitační nálezy z následujících let. Bohatý spisový materiál je veden převážně v němčině tehdejší doby, což je pro běžného badatele často obtížná překážka.

Ve fondech Stará manipulace a Nová manipulace mají svobodníci svou signaturu. Ve Staré manipulaci se pod ní skrývá 100 položek ve třech krabicích; protože o jejich bližším obsahu mnoho neříká ani inventář ani příslušný elench, uvádíme jeho stručný přehled (soubor ve formátu PDF). Samostatnou pozornost zaslouží již zmíněné seznamy svobodníků z let 1605 a 1626. První z nich vydal Vlastimil Holejšovský tiskem a je k dispozici i on-line (soubor ve formátu PDF, zpracováno zde), druhý se týká pouze krajů čáslavského a kouřimského a musíme pro něj přímo do fondu, kde má signaturu SM F42/5, fol. 63-64.

Svobodnická agenda patřila do roku 1793 pod královského prokurátora a fiskální úřad. Jeho nástupcem se později stala Česká finanční prokuratura a příslušný archivní fond je nazván podle ní. Zůstala v něm dochovaná část spisového materiálu o svobodnících – nachází se zejména v registraturních skupinách 5 a 31. Inventář k fondu je dvoustupňový, objednávat je třeba vždy celý karton.

V roce 1793 byli svobodníci převedeni pod zemský soud a jeho písemnosti jsou v plné podobě zachovány ve stejnojmenném fondu. Svobodnická agenda je v něm rozdělena do následujících signaturních skupin:

  • X – majetkové spory
  • XI – intabulace
  • XII – poručenství
  • XIII – pozůstalosti
  • XIV – soudní odhady realit
  • XVII – konkursy na majetek

K fondu existuje několik jmenných rejstříků usnadňujících vyhledávání. Většina spisů je v němčině.

Není příliš známou skutečností, že se o nemovitém majetku svobodníků můžeme dozvědět i z desk zemských, kam měli svobodníci právo zapisovat před založením svobodnických knih. Hledání má však ve srovnání se svobodnickými knihami svá úskalí. To hlavní spočívá ve velké roztříštěnosti svobodnických zápisů a neexistence jakéhokoliv rejstříku pro svobodníky. V zemských deskách větších (DZV) nacházíme zápisy svobodníků v rozmezí let 1542—1620 ve všech typech kvaternů. Jde o kvaterny trhové se signaturami DZV 1—DZV 27 a DZV 127—DZV 140, památné se signaturami DZV 41—DZV 69 a DZV 166—DZV 192, zápisné se signaturami DZV 83—DZV 95 a communitatis se signaturami DZV 249—DZV 252. Celkem je to 115 kvaternů o téměř 100 000 stranách, v nichž je skryto kolem 1500 zápisů týkajících se svobodníků, tedy v průměru jeden zápis na 65 stránek. Téměř třetinu z nich nalezneme v kvaternech DZV 1, DZV 4, DZV 250 a DZV 251, které byly nově založeny bezprostředně potom, když v roce 1541 všechny zemské desky lehly popelem při obrovském požáru na Malé Straně a Hradčanech. Orientaci v těchto kvaternech usnadňuje Rejstřík k deskám zemským, díl I. - obnovené vklady po požáru desk 1541, který zpracovala Pavla Burdová a v letech 1977 a 1981, a vydal ve dvou svazcích (místní a jmenný) Státní ústřední archiv Praha.

Díky Pavle Burdové máme i jmenný rejstřík s názvem Vklady desk zemských větších z let 1543—1562, II. díl. Pokrývá trhové kvaterny DZV 7—DZV 14, památné kvaterny DZV 43—DZV 55 a zápisné kvaterny DZV 85—DZV 87 a odhadem se v něm nachází okolo 200 odkazů na zápisy, které se týkají svobodníků. Obtížnější je hledání po roce 1562. Tam se musíme spolehnout na rejstříky a indexy, které byly zhotoveny na úřadu desk zemských. Je jich celá řada a jejich soupis nalezneme v druhém svazku inventáře fondu Úřad desk zemských. Není však mezi nimi žádný, který by umožňoval rychlé nalezení všech výskytů daného jména, příjmení nebo místa. Většina rejstříků je sice uspořádána abecedně podle počátečního písmene jména nebo místa, avšak pro každé písmeno je další uspořádání podle kvaternů a každý kvatern podle folií. Hledáme-li tedy konkrétní jméno či název, musíme projít všechny záznamy od příslušného počátečního písmene. Navíc jmenné rejstříky jsou převážně uspořádány podle křestních jmen. Výběr nejvhodnějších rejstříků závisí zejména na osobním vkusu. Vždy však musíme počítat s tím, že s jediným rejstříkem nevystačíme. Na ukázku uvádíme výběr záznamů z větších desk zemských týkajících se svobodníků a dědiníků z Podblanicka a Mladovožicka (soubor ve formátu PDF).

Kromě intabulací ve větších deskách zemských nacházíme svobodníky a dědiníky také jako účastníky různých sporných řízení. Jde většinou o dluhy a jejich vymáhání, urážky na cti, obeslání ke svědectví, náhradu škody nebo menší krádeže, vyskytuje se i několik obvinění z vraždy. Pokud se případ projednával před zemským soudem, nalezneme o něm záznam v menších deskách zemských (DZM), pokud jej projednával komorní soud, je zaznamenán v některé z register tohoto soudu. Podobně jako u intabulací jsou i zápisy sporných případů svobodníků omezeny na období před rokem 1620; u DZM to je okolo 185 kvaternů.
Záznamy v DZM a registrách komorního soudu se po formální stránce příliš neliší; podstatný rozdíl však je v jejich indexaci. Zatímco všechny registry komorního soudu jsou opatřeny jmenným rejstříkem, umístěným většinou na začátku, jsme u DZM až na dále uvedenou výjimku odkázáni na prolistování celé knihy. Je sice pravda, že zápisy jsou často řazeny abecedně podle křestního jména, to však hledání urychlí pouze pokud předem víme, koho hledáme.
Podrobnější zmínku si zaslouží nenápadný doplněk k DZM, který nalezneme v již zmíněném druhém svazku inventáře fondu Úřad desk zemských pod inventárním číslem 967. Je pojmenován Rejstříky k DZM, jsou to však spíše stručné regesty jednotlivých zápisů v kvaternech 1—224 (chybí tedy posledních 30 kvaternů). Celkem jde o tři kartony (č. 88—90) nesvázaných sešitků formátu A5, pro každý kvatern jeden sešitek o 10—20 stránkách textu. Nezanedbatelnou nevýhodou je nepřehledné uspořádání jednotlivých regestů a obtížně čitelný rukopis. Avšak nic jiného, co by nám ušetřilo pracné hledání v každém kvaternu zvlášť, neexistuje.
I pro menší desky zemské a registry komorního soudu jsme sestavili výběr zápisů, které se týkají svobodníků z Podblanicka a Mladovožicka (soubory ve formátu PDF).

Napsal: Eduard Krajník
http://www.krajnikovi.cz

Poznámky
i) Ve svobodnických knihách jsou zapsány i údaje ze starších pramenů sahajících až do roku 1542.
ii) Od roku 2017 dostupné on-line.

Vydané berní rejstříky
Placht O., Odhad majetku stavů království českého z r. 1557. Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-filologická, roč. 1947.
Marat F., Soupis poplatnictva 14 krajův království českého z r. 1603. Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-filologická, roč. 1898. Dostupné online.
Sedláček A., Rozvržení sbírek a berní r. 1615 dle uzavření sněmu generálního nejvyššími berníky učiněné. Praha 1869. Dostupné online.
Pešák V., Berní rejstříky z roku 1544 a 1620. Praha 1953.
Kalousek J., Soupis svobodníků a jim podobných privilegovaných rolníků v Čechách (1655). Archiv český 29, s. 272–300. Dostupné online.

© 2024 svobodnici.cz

Veškerý autorský obsah tohoto webu je právně doložitelným vlastnictvím autora projektu svobodnici.cz a jeho spolupracovníků.
Jakékoli kopírování a šíření bez jejich písemného souhlasu je zakázáno!