Doplňující a rozšiřující články
Jednotlivé aspekty samotné existence svobodníků, jejich vzájemného vztahu s okolím, v obecné i konkrétní rovině nabízí sekce doplňujících a rozšiřujících článků. Pokud můžete a chcete přispět, neváhejte se ozvat, rád vaše práce zveřejním.
Dědici, dědiníci, svobodníci - právněhistorický pohled
Ve svém příspěvku do Právněhistorických studií se Eduard Krajník zabývá pojmem středověkého dědice, dědiníka a svobodníka, a na základě dostupných pramenů jejich dobovým významem a vzájemným vztahem.
Svobodníci a právo. Případ Pavla Sládka jinak Cíchy z roku 1663 a krajští hejtmané jako soudní instance
Studie Josefa Vacka, vydaná jako součást Folia Historica Bohemica, se věnuje právnímu postavení císařských a královských svobodníků v pobělohorském období a jejich zakotvení v dobovém právním systému.
Boje svobodníků s vrchností
Jak již bylo na těchto stránkách zmíněno v základních článcích o svobodnících, stávalo se nezřídka, že se silnější vrchnosti pokoušely svobodné statky, které byly nepatřičnými ostrůvky v jejich jinak homogenním panství, získávat. Volily se všechny dostupné metody od koupě přes různé formy nátlaku, včetně fyzického, po využití konexí. A právě o posledním způsobu pojednává skrze dva konkrétní případy tento článek.
Podblanická šlechta v pozdním středověku (Mladovožicko)
Síť hradů na Táborsku zajišťovala mocenskou i ekonomickou nadvládu světské a církevní feudality a většina byla v majetku šlechty. Panovnická moc v kraji byla velice slabá, v podstatě byla zastoupena pouze dvěma méně významnými hrady, v Mladé Vožici a v Bechyni.