Svobodníci na Moravě
Třebaže se tyto stránky zabývají především svobodníky na území Království českého, pro úplnost je žádoucí se zmínit i o paralelách této specifické skupiny obyvatel na sousední Moravě. Prameny jsou k tomuto tématu ještě řidší než pro případ Čech. Za základ tohoto článku slouží zejména krátké odborné práce Dr. Ladislava Hosáka z konce první poloviny 20. století.
Stejně jako v Čechách, i na Moravě se svobodníci, zde nazývaní svobodní dvořáci, v prvních písemných pramenech objevují už jako slábnoucí skupina obyvatel, která se odkazuje svými právy na starou tradici, a povinností je vázaná pouze králi či knížeti a vojně. I zde nalézáme silný tlak okolního vrchnostenského zřízení na potlačení těchto reziduí minulosti, což se vinou špatného právního zakotvení svobodníků daří. Svobodní dvořáci tak propadají buď rovnou v poddanství, nebo do nějakého dále specifikovaného mezistupně se zachovanými vybranými právy a privilegii, podstatou však již většinou poddanského. Nutno podotknout, že v časech velkých válek (třicetiletá, turecké války) jsou základní povinnosti svobodníků, dodávání koně zbrojného s pacholkem zbrojným do vojenského tažení svého krále a placení všech vypsaných berní, často natolik zatěžující, že oni sami hledají pomoc u vrchnosti a té se dobrovolně zavazují. Nejvyšší zemské úřady pak tento stav podporují mylnou představou, že jsou svobodníci královští poddaní, a tak s nimi i příležitostně nakládají.
Svobodnická práva jsou obdobná těm českým - právo zápisu do zemských desk (na konci 18. století byly založeny knihy svobodnické - libri libertinorum, celkem 3 svazky), právo mít poddané, právo vařit a šenkovat pivo, víno či kořalku, právo honby, čižby a rybolovu, právo volného nakládání s majetkem, pohybu, mohli se volně stěhovat, ženit a dávat syny na studia a řemesla.
Nejčastěji se svobodní dvořáci, plně a dědičně svobodní, podléhající jen králi a zemskému právu se svobodnými statky zapsanými v zemských deskách, vyskytují na Bystřicku nad Perštýnem, Velkomeziříčsku, Třebíčsku a v Símři (kolektivizací zlikvidovaná obec u Přerova). Velice blízko těmto skutečným svobodníkům stáli půhončí (soudní sluhové) v kraji olomouckém a přerovském, ale ti neměli právo zápisu do zemských desk, takže se dají spíše považovat za privilegované poddané. Za svobodníky se pak také nepovažují dědiční a zákupní rychtáři (třebaže nerobotující), lovci ve Stříbrnicích pod Buchlovem, nápravníci na statcích klášterních, manové hradu Šaumburku a kláštera třebíčského, stejně jako svobodní mlynáři na panství třebíčském a dvořáci, kteří nějakým způsobem upadli postupně v přikázanost vrchnosti.
Samostatnou skupinou jsou dvořáci šlechtici, kteří měli odlišné právní postavení a patří mezi drobnou šlechtu sedící na osvobozených selských usedlostech (bez povinnosti zbrojné a bez práva zápisu do zemských desk).
Moravská svobodnická genealogie
Základním zdrojem jsou opět zemské desky a knihy svobodnické ve třech svazcíchA) (1797–1850, fond A 3 v Moravském zemském archivu v Brně). Dále pak knihy půhonné, dominikální fase, ve fondu Moravského místodržitelství (1786–1918, dříve guberniální archiv) fascikl F-52 (dnes fond B 14 v MZA Brno) a ve fondu Zemské registratury (1628–1874) fascikl F-6B) (dnes fond A 8 v MZA Brno). Posloužit mohou také registra sousedních měst a městeček, kam svobodníci též zapisovali své smlouvy.
Z článku L. Hosáka přepisuji také jím vybrané významnější rody svobodníků na Moravě s jejich lokalizací.
| Lokalita | Rody svobodníků |
|---|---|
| Símře [mapa] | Zeman, Zámorský |
| Jestřabí [mapa] | Běloch, Oulehla, Holík, Bureš, Balšán, Jaša |
| Holubí Zhoř [mapa] | Holub, Hakl, Maňák, Omasta, Kotrba, Šabacký, Rouš |
| Tasov [mapa] | Rohovský |
| Kamenná [mapa] | Buršík, Dvořák |
| Vojetín [mapa] | Ráček, Štursa, Karas |
| Blažkov [mapa] | Macháček, Tálský, Dvořák, Hamřík, Beran |
| Blažejovice [mapa] | Dvořák, Sedlický, Mucha, Hašek |
| Písečné [mapa] | Pašinec, Jukl, Dvořák, Vašek |
| Horní Rozsíčka [mapa] | Palla, Hamřík, Charvát, Procházka, Ptáček, Sedmera, Jaša |
| Domanínek [mapa] | Kamenský, Šolc |
| Dolní Rozsíčka [mapa] | Sedmerník, Janíček, Musil |
| Habří [mapa] | Kříž, Oulehla, Volavý |
| Březí [mapa] | Hála, Oulehla, Kupský, Pivec, Voborný |
| Rozseč [mapa] | Radkovský |
| Uhřínov [mapa] | Čermák, Holub |
| Otín [mapa] | Beneš, Moravec, Čermák |
| Podolí u Brna [mapa] | Kalivoda (mlynáři) |
| Zvole [mapa] | Křenek, Starý |
| Šlapanice [mapa] | Velecký |
| Mirošov [mapa] | Klimeš |
| Horní Vilémovice [mapa] | Krčál, Jaša, Nečas, Hňup |
| Jehnice [mapa] | Suchomel |
Zájemce o podrobnější analýzu svobodných dvorů na Moravě odkazuji na práci Augustina Kratochvíla Svobodné dvory na Moravě od 17. století podnes (vydáno roku 1910 jako součást 1. čísla 10. ročníku Časopisu Moravského musea zemského), kde je popsáno více než 100 svobodných moravských dvorů.
Poznámky
Informace o svobodnících na Moravě lze také získat ze vznikajících indexů k moravským matrikám, více na matriky.msts.cz
A) konkrétně inv.č. 530–532 resp. 533, viz inventář fondu A 3.
B) konkrétně karton 413: F6 svobodníci, půhončí 1652-1712; karton 414: F6 svobodníci, půhončí 1732-1789 a karton 415: F6 svobodníci, půhončí 1732-1789.
Zdroje
Hosák, Ladislav. K dějinám svobodných rodů na Moravě. In Rodokmen, časopis pro rodopis, znakosloví a ostatní pomocné vědy historické 1/1948. Praha: Vydavatelské družstvo „Rodokmen“, 1948. s. 1-5.
Hosák, Ladislav. Moravští svobodníci. In Vlastivědný věstník moravský 4/1946. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1946. s. 202-206. Dostupné online.
Kratochvíl, Augustin. Svobodné dvory na Moravě od 17. století podnes. In Časopisu Moravského musea zemského 1/1910. Brno: Moravské museum v Brně, 1910.