Úplné pojednání o starých rodech svobodných sedláků napříč dějinami Království českého

Svobodníci v Kloubu (Pohorovice)

Kdanský dvůr, Kloub č.p. 4

Obec Kloub se nachází asi 6 km západně od města Protivín, v okresu Strakonice. Dle Ottova slovníku naučného je správním zařazením vsí v Čechách, hejtmanství Písek, okres a pošta Vodňany, fara Skočice. Nachází se zde 51 domů obydlených 370 občany české národnosti (1890), myslivna a hájovna Radany. 8 domů bývalo zvláštním svobodným dvorcem.

Kdanský dvůr
Kloubská náves na počátku 20. stol., pohled na č.p. 4 a 20 (kreslil Josef Štěpánek st.), rodinná sbírka

Nejstarší písemná zmínka o vsi je z 1. ledna 1336, kdy král Jan Lucemburský udělil Vodňanům privilegium s darem poloviny Kloubu (tehdy psáno Chlub) a několika dalších vesnic. Tento dar nejspíše zůstal nerealizován, neboť se Kloub později uvádí jako součást rozsáhlého hlubockého panství. Dříve však patřil Kloub s rychtou ve Chvaleticích k „zámku píseckému“.

Zajímavá je zpráva z počátku husitského hnutí, kdy byla v roce 1416 přepadena a vypálena písecká fara. V seznamu útočníků najdeme také obyvatele Kloubu. Z roku 1490 pochází nejstarší urbář hlubockého panství. Kloub je zde zapsán pod správou rychty v nedalekých Chvaleticích. Z hlubockého urbáře pro r. 1490 se dovíme, že zde žili tito osedlí: Jan, Daněk (držel dvě usedlosti), Mácha, Vít, Ouhleda, Heryně, Kohút, Janek, Hustý, Kropáč, Dubec, Vácha a Velek.

Majitelem hlubockého panství se po králi stal podnikavý šlechtic Vilém z Pernštejna a na Helfštýně, který celé hlubocké panství koupil za 24.000 zl.uh. Poté byl Kloub značnou část 16. století v majetku nižší šlechty (Vamberští z Rohatce, Čejkovští z Čejkova). Roku 1562 koupil panství hlubocké velmož Jáchym z Hradce. Roku 1590 se Kloub dostal opět k Písku a roku 1640 byl prodán Mikuláši Divišovi Radkovci z Mirovic, který jej prodal hrabatům z Vrtby. Rod Vrtbů posléze Kloub prodal k protivínskému panství schwarzenberskému, ke kterému přináležel až do první pozemkové reformy r. 1921.

Bývalý Kdanský dvůr (dnes č.p.4 a 20) se nachází přímo na návsi na jejím horním konci při cestě směrem do Dvorců a Radán. Naproti němu se také nachází tzv. „ušatá“ kaplička (tyto „uši“ jsou typickým architektonickým znakem místního selského baroka) z roku 1818. (Před statkem č.p. 20 se natáčela scéna k filmu „Strakonický dudák“.)

Kdanský dvůr byl odpradávna svobodný. Prvním známým svobodníkem na tomto dvoře byl Václav Daněk, který v roce 1534 svědčil spolu s Machem z Lidmovic a Jarošem ze Skočic zemanovi Šimkovi z Javornice na kupní smlouvě, kterou kupoval za 1.000 kop gr.  dva rybníky – „Hluboký“ a „Zámecký“ při královském městě Vodňanech. V roce 1603 zde hospodařil svobodník Matěj Daněk, r. 1654 je uváděn v berní rule svobodník Jakub Daněk, který vlastnil 45 strychů polí a větší počet dobytka, r. 1667 Šimon Kdaněk, taktéž r. 1713 a roku 1757 se zde připomíná Jakub Gdaněk. Je tedy zřejmé, že svobodný dvůr v Kloubě dostal svůj název od rodu Daňků či Kdaňků.

Dne 26. 9. 1764 koupila protivínská vrchnost (knížata Schwarzenberkové) od vídeňského měšťana Antonína Malého (Anton Klein) Kdanský dvůr za sumu 6.000 zl.. Dne 31.5.1774 zakoupil dvůr „KdánskýFrantišek de Spazierer, vrchní „director“ buquoyského panství. Roku 1778 se uvádí na svobodném dvoře č.p. 4 svobodník Jan Mannlicher, r. 1780 Jan Spazierer. F. X. Tvrdý uvádí ve svém díle: „Pragmatische Geschichte der böhmischen Freysassen“ z r. 1804, že r. 1789 patřil svobodný dvůr v Kloubě č.p. 4 dědicům Josefa Mannlichera. Roku 1802 se jako majitel dvora v Kloubě č.p. 4 uvádí již zmiňovaný Adalbert Mück, nadporučík koburgského dragounského pluku. Ještě téhož roku přešel dvůr č.p. 4 na Václava Štěpánka (1765-1822), který žil do té doby v Pohorovicích na č.p. 1 a 2 (bývalá kovárna)  a Jakuba Klímu, který dle tradice zakoupili za 4.000 zl. a statek si rozdělili rovným dílem na polovinu (polovina statku – dnešní č.p. 4 – zůstala v rodě Štěpánků až do roku 1956, kdy byl zkolektivizován a majitelé, Josef Štěpánek st. a Josef Štěpánek ml., vyhnáni). Po Václavu Štěpánkovi dvůr převzal jeho syn Josef Štěpánek (1795-1862), následoval syn Václav Štěpánek (1837 – 1919), syn Josef Štěpánek (1862 – 1940) a poslední generace Josef st. (1899 – 1977) a Josef ml. (1926).

Kdanský dvůr byl mezi r. 1819 a r. 1822 přečíslován, čímž vznikla vedle stávajícího č.p. 4 nová usedlost č.p. 20, která si dodnes zachovala selskobarokní ráz a na které hospodařil sňatkem spřízněný rod Klímů.

Ke svobodství v Kloubě patřily také chalupy č.p. 21 a 8, kde se říkalo „V Židovně“, bydleli v nich Židé, kteří na pozemcích patřících ke dvoru vyráběli tzv. „flůs“- draslo, základní bázi pro výrobu mýdel.

Svobodníci z Klouba a Pohorovic organizačně spadali pod svobodnickou čtvrť, kterou zastupoval starosta svobodníků sídlící v Klášterském Mlýně u Kašperských Hor.


Dne 2. září r. 1667 podal Šimon Kdaněk žalobu, císařský svobodník ze vsi Klouba, na svého otčíma Jakuba Boušku, že o něm roztrušuje nešlechetné řeči. Bouška si vzal totiž Kdaňkovu matku, a ta ho brzy začala mrzet, protože byla 60 let stará. Mluvil o ní, že ho vábila, k sobě přikouzlila růží, kterou mu dávala do bílého chleba. Když toho nikdo nic nedbal, zesílil palbu a pomlouval svou ženu, že zneužívala svého vlastního syna. Jsa žalován odmítal jakékoli důkazy, odkazoval se na pány místodržící, jako na ochránce. Později se odvolával na Boží soud, konečně dohnán do úzkých, doznal s lítostí, že si všechny ty ohavnosti vymyslil z velké zlosti a závisti. Bouška se choval na radnici vodňanské, kde se tato podivná pře projednávala, velice sebevědomě, šupkal si po světnici jako potřeštilý, když odpovídal, točil kloboukem a oháněl se příslovím: „Čiň právě – neboj se císaře ani krále“.


Dohledaní držitelé Kdanského dvora od r. 1534 do r. 1956

držitel rok
Václav (Vaněk) Daněk 1534
Matěj Daněk 1603
Jakub Daněk 1654
Šimon Daněk (Kdaněk) 1667, 1713
Jakub Gdaněk 1757
Antonín Malý (Anton Klein) do 25.9.1764
Kníže ze Schwarzenberka od 26.9.1764 do 30.5.1774
František de Spazierer od 31.5.1774
Jan Mannlicher 1778
Jan Spazierer 1780
dědicové po Josefu Mannlicherovi 1789
Adalbert Mück 1802
Václav I. Štěpánek a Jakub Klíma od r. 1802, rozdělení dvora na č.p. 4 a 20 (Jakub Klíma)
Václav I. Štěpánek 1805, 1822
Josef I. Štěpánek 1822, 1833, 1845 do 1860
Václav II.  Štěpánek od 1860 do 1895
Josef II. Štěpánek od 1895 do 1925
Josef III. Štěpánek od 1925 do 1956
Josef IV. Jan Štěpánek od 1955 do 1956

Napsal: Mgr. Ondřej Štěpánek
autor je i autorem článku na Wikipedii

Zdroje
Otto, Jan. Ottův Slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Praha, 1890.
Mostecký, V. Dějiny královského města Vodňan, II. díl, 1940.

© 2018 svobodnici.cz

Veškerý autorský obsah tohoto webu je právně doložitelným vlastnictvím autora projektu svobodnici.cz a jeho spolupracovníků.
Jakékoli kopírování a šíření bez jejich písemného souhlasu je zakázáno!